UM UM 2017 – Den první – Havaj / Poslední záchvěv před uchlastáním

Zdroj: http://krith.phil.muni.cz/

Poslední záchvěv před uchlastáním

Ačkoliv byla únava po dlouhé cestě do země Jánošíka silným soupeřem, užili jsme si havaj. Inscenace Havaj jediného rusínského profesionálního divadla Divadla Alexandra Duchnoviča navázala na debatu o vztahu Rusínů a divadla, potažmo jiného umění, a jelikož jazyk obou událostí byla rusínština, brněnská děvčata napínala uši, aby zachytila každé slovo a porozuměla co nejlépe.

Inscenace Havaj slovenské autorky Michaely Zakuťanské se odehrává v malé rusínské vesničce Havaj. Hlavní postavou je mladá Janka, vyrůstající jen s babičkou a otcem, který ji oslovuje Janik s myšlenkou na chtěného syna. Její přítel Vasiľ je čirým zpodobněním venkovského neobratného a bezduchého chasníka, a proto není divu, že se Janka zamiluje do mladého umělce Huga. Schyluje se k „happy endu“ a pár spolu odjíždí do Ameriky. Ovšem vzápětí zjišťujeme, že Hugo, udělav Jance dítě, ji opustil. Dívce nezbývá, než se provdat za Vasiľa neboť nechce, aby její dítě poznalo jen jednoho rodiče. V závěrečném monologu Janka předjímá její pravděpodobný osud, s flaškou v ruce. Závěr je možná trochu krutý, nicméně bez potřeby silného vyznění jakoby se trochu rozplýval.

Režisérka Zoja Zupková inscenaci staví na symbolech a metaforách. Samotný název je toho důkazem. Slovenská končina, v níž je děj zasazen, je cokoliv jiného, jen ne ta Havaj, která se nám napoprvé vybaví. Každá z postav má své typické gesto: otec pití z flaštičky, babička rozprašovačem osvěžuje zatuchlý vzduch. Na scéně se občas objeví Jančina maminka buď ve své vlastní podobě, nebo jako Andy Warhol. Vystupuje Warhol jako zpodobnění budoucího neštěstí zrazení umělcem, či pouze jako efektivní oživení minimalistické scény? Naproti tomu jsou všechny postavy uvěřitelné a zahrané s důrazem právě na ty detaily, které je činí tvárnými a spolu s vyvedenými komickými situacemi tvoří páteř inscenace.

Havaj je nerealistickým ztvárněním reálného života rusínské komunity, ovšem s globálnějším přesahem. Snaha o vychýlení se z předem vytyčeného směru (končícího ve slepé uličce) je vlastní každému, ovšem inscenaci schází důrazněji nabídnutý závěr.

Barbora Havlová

Divadlo Alexandra Duchnoviča – Michaela Zakuťanská: Havaj. Režie a scénografie Zoja Zupková, překlad Valerij Kupka, hudba Lucia Chúťková. Hrají Daniela Libezňuk, Eugen Libezňuk, Svetlana Škovranová, Jozef Pantikláš, Vladimír Čema, Vladimíra Brehová. Premiéra 18. března 2011. Psáno z reprízy 8. září na festivale UmUm 2017.

Recommended Posts
Contact Us

We're not around right now. But you can send us an email and we'll get back to you, asap.